CO JE TO MINDFULNESS neboli VŠÍMAVOST- Pro koho je a s čím si ji neplést

Aktualizováno: 23. 7.

Zaslechli jste pojmy mindfulness nebo všímavost, ale není vám úplně jasné, co si pod nimi představit? Přečtěte si náš článek. Dozvíte se v něm:

Co je to mindfulness (neboli česky všímavost)
Kde se mindfulness vzala a jak ji chápeme v dnešní době
Kdo učí a zkoumá mindfulness v Čechách
Vědecky podložené přínosy praxe mindfulness
Jak působí mindfulness na náš mozek
Jak rozvíjet svou schopnost mindfulness
Pro koho je mindfulness
Pro koho není mindfulness
Co není mindfulness
Jak s rozvojem mindfulness pracujeme v SEMwell

CO JE TO MINDFULNESS - do češtiny překládáno jako VŠÍMAVOST

“Mindfulness je uvědomění, které pramení ze zaměření pozornosti na přítomný okamžik bez posuzování a s přátelským zájmem.”

Jon Kabat-Zinn

K definici Dr. Jona Kabata-Zinna, průkopníka moderní mindfulness, bychom mohli dodat, že je to naše přirozená schopnost přenést pozornost do přítomnosti a vnímat věci plně, uvolněně a s odstupem. Pokud tuto schopnost rozvíjíme, může snížit stresové reakce naší mysli a těla, pomůže nám se lépe soustředit a užívat si života s větší lehkostí a radostí.

KDE SE MINDFULNESS VZALA A JAK JI CHÁPEME V DNEŠNÍ DOBĚ

Mindfulness vychází z buddhistické filozofie a meditace, které jsou staré přes 2500 let. Díky práci mnoha odborníků*nic z oblasti neurověd a psychologie se za posledních 50 let mindfulness sekularizovala (tj. byla oddělena od náboženství a jeho institucí) a byla zpřístupněna tak, aby vyhověla kontextu západního světa.

Z řady průkopníků, kteří mezi prvními přiblížili původem východní praxi našemu euro-americkému světu a dali podnět vědeckému zkoumání působení mindfulness na naše zdraví a životy, představujeme tato čtyři jména: Dr. Jon Kabat-Zinn, často nazýván otcem západní nebo moderní mindfulness, Dr. Mark Williams, profesor klinické psychologie, psychiatr Dr. Daniel Siegel a neurovědec Dr. Richard J. Davidson.

Dr. Jon Kabat-Zinn, profesor na Univerzitě v Massachusetts, v sedmdesátých letech 20. století vyvinul strukturovaný osmitýdenní program mindfulness pro pacienty s chronickými nemocemi a bolestmi, na které již nepůsobila medikace. Po ukončení tohoto osmitýdenního kurzu se pacientům zmírnily fyzické bolesti a především jim to ulehčilo mentálně. Tento specifický kurz je nyní světově známý jako MBSR - Mindfulness Based Stress Reduction (Snižování stresu pomocí mindfulness) a jeho pozitivní účinky jsou doloženy díky tisícům studií.

Na jeho práci dále navázali například Dr. Mark Williams, profesor klinické psychologie na Univerzitě v Oxfordu, zakladatel Oxfordského centra mindfulness (Oxford Mindfulness Center), který se zasloužil o propojení mindfulness s kognitivní behaviorální terapií a o vznik programu MBCT - Mindfulness Based Cognitive Therapy (Kognitivní terapie založená na mindfulness).

Dr. Daniel Siegel, americký profesor psychiatrie na Univerzitě UCLA v Kalifornii, vědec a autor mnoha knih. Siegel založil Mindsight Institute a definoval termíny “Mindsight” - lidskou schopnost vnímat svou mysl a mysl druhých lidí a “interpersonální neurobiologii”. Siegel se ve své práci také věnuje mindfulness ve spojení s vývojem mysli dětí a dospívajících a všímavému rodičovství.

Dr. Richard J. Davidson, neurovědec, profesor psychologie a psychiatrie na Univerzitě Wisconsin-Madison založil Center for Healthy Minds (Centrum pro zdravou mysl), které již přes 40 let zkoumá působení rozvoje mindfulness na náš mozek a nervový systém. Centrum pro zdravou mysl kromě výzkumu nabízí různé inovativní vzdělávací programy a digitální aplikace podporující rozvoj mindfulness a laskavosti.

MINDFULNESS V ČECHÁCH

V Čechách začal lektory, lektorky, výzkumníky i další odborníky a odbornice na mindfulness sdružovat český Mindfulness Club od července 2016.

O jeho založení a chod se především zasloužil Marek Vich, Ph.D., který také s Janem Burianem, Ph.D. vyvinul osmitýdenní kurz mindfulness ve vztazích (Relational Mindfulness Training). Benefity tohoto kurzu na celkovou duševní pohodu a mezilidské vztahy jsou podpořeny vědeckou studií.

O přínos mindfulness do českého vzdělávání se zasloužila například Kami Dvořáková, PhD., která se nejprve věnovala výzkumu mindfulness na univerzitě v Pensylvánii v USA. V roce 2018 uskutečnila v Čechách první studii programu mindfulness pro pedagogy a pedagožky na základních školách. Šestnáctihodinový kurz pro prevenci stresu a rozvíjení psychosociálních dovedností učitelů a učitelek byl vědecky ověřen jako přínosný pro duševní zdraví pedagogů*žek.

Kvalifikované kurzy mindfulness pro děti, dospívající, rodiče a pedagogy*žky v Čechách již od roku 2014 vedou i Jana Kyriakou a Hanka Čechová - lektorky organizace SEMwell. Českých odborníků*ic na mindfulness je však daleko víc.

Dnes se mindfulness dostává do zdravotnictví, školství, sportu, umění i světa businessu. Všímavý postoj se rozvíjí ve všech oblastech života a po celém světě. Jeho hlavním účelem je podpora našeho wellbeingu - celkové duševní a životní pohody. A to, že mindfulness k wellbeingu skutečně přispívá, je podpořeno tisícovkami vědeckých studií.

VĚDECKY PODLOŽENÉ PŘÍNOSY MINDFULNESS

Jak jsme zmínili, vědci začali mindfulness a její přínosy zkoumat již od sedmdesátých let 20. století. Jen během posledních 25 let - od roku 1996 do roku 2021 - bylo publikováno na 16 a půl tisíce studií (Baminiwatta, Solangaarachchi, 2021).

Vědecké výzkumy potvrzují, že pravidelná praxe rozvíjení mindfulness má následující benefity na naše zdraví, wellbeing a celkový život:

Snížení stresu u dětí, dospívajících a dospělých
Zlepšení pozornosti, paměti a akademických výsledků
Zlepšení soustředění dětí a dospělých s poruchou pozornosti (ADHD apod.)
Zvýšení empatie a laskavosti k sobě i druhým
Zlepšení celkového fyzického i psychického stavu
Snížení zánětlivosti v těle i na úrovni epigenetiky
Podpora léčby depresí, úzkostí, poruch příjmu potravy a dalších psychických poruch a onemocnění

Studie také ukazují, že velmi záleží na kvalitě předávání, uzpůsobení praxe různým populačním skupinám a také na délce praxe. Neexistuje jednoduchá formulka, podle které by se dalo vypočítat, jak dlouho potřebuje jednotlivec pravidelně meditovat, aby došlo k neuroplastické změně v mozku. Podle výzkumných poznatků však to, jak mindfulness rozvíjíme u sebe či jak ji předáváme druhým, hraje významnou roli.

JAK PŮSOBÍ ROZVOJ MINDFULNESS NA NÁŠ MOZEK

Díky neurovědě víme, že mozek je takzvaně neuroplastický. To znamená, že můžeme aktivně ovlivňovat a měnit naše mentální nastavení, schopnost vnímat a regulovat emoce, rozvíjet paměť i soustředění. Praxí mindfulness se posilují neuronová spojení mezi různými částmi mozku. Pomáhá nám to vidět věci s větším odstupem. Když si uvědomíme, že nás naše pocity a myšlenky ve své podstatě nemusejí ovládat, obavy a ustaranost se většinou odlehčí. V důsledku toho se pak například zmírňují a upravují fyziologické stresové reakce, jako je sekrece stresových hormonů (adrenalin, kortizol), které v chronické míře zvyšují zánětlivost v těle. A posiluje se celistvé a empatické vnímání sebe a ostatních.

JAK TEDY ROZVÍJET SVOU SCHOPNOST MINDFULNESS

Mindfulness můžeme rozvíjet formální a neformální praxí. Jde vlastně o “cvičení pro mozek” čili mentální trénink. Formální praxe zahrnuje různé formy meditace, všímavý pohyb a další aktivity a cvičení. Neformální praxí pak vnášíme schopnost všímavosti do každodenních činností například tím, že si soustředěně pomalu vychutnáváme jídlo, že na procházce plně vnímáme barvy, tvary, zvuky a vůně kolem nás nebo že při konverzaci věnujeme plnou přítomnou pozornost slovům druhého. Všímavost nás také učí naslouchat svému tělu a jeho potřebám. Lépe si uvědomíme, zda a kdy máme hlad či žízeň, zda si potřebujeme odpočinout, nebo se jít proběhnout ven.

PRO KOHO JE MINDFULNESS

Mindfulness je vrozená lidská schopnost, kterou může rozvíjet každý z nás. Z rozvoje mindfulness mohou profitovat děti, dospívající i dospělí všech generací nehledě na genderovou identitu, sexuální orientaci, národnost, barvu pleti, náboženskou příslušnost, vzdělání či povolání. Někdy je třeba brát v potaz zdravotní stav, speciálně případná akutní duševní onemocnění a obecnou neurodiverzitu - rozmanitost lidské mysli a variabilitu našich neurokognitivních funkcí (více na webu: www.neurodiverzita.cz).

Praxe mindfulness může být velmi prospěšná lidem na širokém spektru neurodiverzity, jako jsou například lidé s autismem, s dětskou mozkovou obrnou či různou formou ADHD. Je však často potřeba speciálního vedení a přístupu.

PRO KOHO NENÍ MINDFULNESS

Praxe mindfulness má mnoho benefitů. Vědci se však věnují i rizikům a kontraindikacím. Například odborníci z Centra mindfulness v Oxfordu (Oxford Mindfulness Center) přirovnávají benefity a rizika mindfulness k fyzickému cvičení. Víme, že fyzická aktivita je pro nás obecně zdravá, a zároveň s sebou nese rizika, speciálně pokud se neupraví forma a intenzita cvičení našemu momentálnímu zdravotnímu stavu. Praxe mindfulness není o nalezení věčného klidu a nekončících příjemných pocitů, o prázdné mysli nebo zbavení se všech problémů. Učí nás vnímat i to příjemné, i nepříjemné emoce, prožitky a bolesti. Ač většina studií poukazuje na efekt snížení stresu, bolestí, úzkostí a podporu léčby psychických onemocnění, někdy může praxe naopak zintenzivnit nepříjemné pocity a úzkosti a nechat na povrch vyplout hlubší traumata. Je tedy opravdu důležité praxi mindfulness vést profesionálně a bezpečně a v některých případech přijmout její neefektivnost. V případě některých duševních onemocnění jako je psychóza či bipolární afektivní porucha se praxe spíše nedoporučuje. U lidí s posttraumatickou stresovou poruchou neboli PTSD (post-traumatic stress disorder) je důležitý přístup, který je traumatem informován (trauma informed care).

A stejně tak jako existuje mnoho cest ke zdraví a štěstí v oblasti stravování, fyzického cvičení, vzdělávání, profesionálního růstu, vztahů a trávení volného času, tak ani rozvoj mindfulness nemusí být tou správnou a jedinou cestou pro každého.

CO NAOPAK NENÍ MINDFULNESS

Mindfulness není náboženství či ezoterická disciplína. Zásluhou neurovědců, psychologů a dalších odborníků se původně budhistická praxe sekularizovala pro potřeby a kontext života v moderním euro-americkém světě. Zároveň rozvoj mindfulness může podpořit osobní duchovní rozvoj a praxi, ať již je nebo není vázána k jakémukoliv náboženství či životní filosofii. Víme, že ucelený a kvalitně facilitovaný rozvoj všímavosti podporuje empatii a laskavost k sobě, k druhým a k naší planetě a pomáhá lidem najít hlubší životní smysl.
Mindfulness není “technika”, “metoda” či “medikace” na snižování stresu. Je to naše přirozená schopnost, se kterou se narodíme. Schopnost přenést pozornost do přítomnosti a vnímat věci plně, uvolněně a s odstupem. Pokud tuto schopnost rozvíjíme, tak jako třeba naši paměť, může snížit stresové reakce naší mysli a těla, pomůže nám se lépe soustředit a užívat si života s větší lehkostí a radostí. Tuto přirozenou schopnost pak můžeme rozvíjet a trénovat formální praxí, ke které patří různé formy meditace, všímavý pohyb a další aktivity a cvičení.
Mindfulness není zázračná pilulka. Ač vědecké studie potvrzují benefity rozvoje mindfulness, nemusí tato cesta k wellbeingu (životní a duševní pohodě) každému vyhovovat.
Mindfulness není kázeňský nástroj. Rozvoj všímavosti nemá sloužit k utišení třídy plné neposedných hlučných dětí či umlčení nespokojených a prací zavalených zaměstnanců. Zvýšená schopnost být všímavý s sebou samozřejmě nese větší pravděpodobnost, že budeme umět lépe regulovat své emoce, nebudeme si věci brát tolik osobně a nebudou nás zahlcovat opakující se negativní myšlenky. Výsledkem může být větší klid ve třídě, doma či na pracovišti. Nemůžeme však po dětech ani dospělých chtít, aby využili svou schopnost mindfulness jako kyslíkovou masku v toxickém prostředí, aniž bychom prostředí změnili.

JAK S ROZVOJEM MINDFULNESS PRACUJEME V SEMwell

Tým SEMwell tvoří kvalitně vyškolené a zkušené lektorky a lektoři. Spolupracujeme s psychology, psycholožkami a dalšími odborníky a odbornicemi na téma mindfulness a duševního zdraví v Čechách i v zahraničí. Máme výcvik v péči a facilitaci informované traumatem, stále se vzděláváme a sledujeme nejnovější výzkumy. Víme, jak mindfulness přinášet dětem, dospívajícím i dospělým. Pomůžeme vám se inspirovat k tomu, jak podpořit všímavost v předškolním vzdělávání, ve školách, na pracovišti, v rodičovství a v osobním životě.

Naše lektorky, lektoři a programy nenahrazují zdravotní péči či krizovou intervenci. Zaměřujeme se na prevenci a podporu zdraví a wellbeingu.

Naše standardní programy mindfulness jsou zaměřeny na obecně zdravé lidi, včetně lidí s duševním či jiným onemocněním, kteří jsou stabilizovaní a v péči zdravotního odborníka.

Ve standardních programech pro větší skupiny bohužel nemáme kapacitu zohlednit některé speciální potřeby, například potřeby lidí v akutní fázi duševního onemocnění či s akutním nezpracovaným posttraumatickým šokem. Můžeme vás však propojit s odborníkem či odbornicí na individuální přístup či terapii. Pokud si nejste jisti, zda je program rozvoje mindfulness vhodný pro vás či vaše studenty*ky, klienty*ky či zaměstnance, kontaktujte nás a my s vámi vhodnost diskrétně probereme.