Poznatky z průzkumu projektu Ageing Well
Péče o seniory, ať už jako rodinný příslušník (neformální pečující) nebo profesionální pečující, je role plná výzev, odpovědnosti a vnitřního naplnění. Projekt Ageing Well v rámci širokého průzkumu shromáždil poznatky neformálních i profesionálních pečujících z několika evropských zemí, včetně Švýcarska, Francie, Španělska, Řecka, Kypru a České republiky. Tento článek shrnuje zjištění z dotazníkových šetření a nabízí pohled do života těch, kteří se věnují péči o seniory.
Proč se lidé stávají pečovateli a pečovatelkami?
Ve všech sledovaných zemích je převažující motivací pro to, stát se pečovatelem*kou, hluboká touha pomáhat rodinným příslušníkům. Na Kypru, v Řecku, Španělsku a dalších regionech se většina dotazovaných vyjádřila, že jejich hlavní motivace pramení z touhy podpořit blízkého člověka v nouzi. Například v Řecku uvedlo 80,9 % zúčastněných jako hlavní motivaci podporu rodiny.
V České republice se tato motivace projevila jak u neformálních, tak u profesionálních pečujících. Neformální pečující často uváděli pocit zodpovědnosti vůči rodině, zatímco profesionální pečující byli motivováni touhou pomáhat stárnoucí populaci a kariérou v ošetřovatelství. Podobně ve Švýcarsku neformální pečující zdůrazňovali jako hlavní důvod svého zapojení pocit povinnosti pečovat o rodinné příslušníky.
Ve Francii značná část pečujících osob, zejména těch v profesionálních rolích, byla motivována svou kariérní cestou v oblasti osobní asistence. Nicméně 9 z 21 respondentů uvedlo jako klíčovou motivaci také podporu rodiny.
Ve Španělsku je situace do jisté míry podobná - 80 % pečujících je motivováno touhou pomoci rodinnému příslušníkovi. Kromě toho 20 % respondentů zdůraznilo jako motivační faktor nedostatek infrastruktury, což poukazuje na systémové nedostatky v péči o seniory, které často tlačí rodinné příslušníky do role pečujících.
Jaké jsou povinnosti pečujících?
Pečovatelství zahrnuje širokou škálu povinností, které se v různých zemích poněkud liší, ale obecně zahrnují osobní péči (např. koupání a oblékání), podávání léků, přípravu jídla a domácí práce. Například ve Francii 19 respondentů uvedlo, že nejčastějším úkolem je péče o léky, dále pak domácí práce a příprava jídla.
V České republice neformální pečující uváděli jako své hlavní povinnosti přípravu jídla, osobní hygienu a domácí práce. Profesionální pečující naproti tomu musí zvládat širší škálu úkolů, včetně přímé péče, aktivizačních cvičení, a dokonce i administrativních povinností. Podobně na Kypru a v Řecku byly běžně uváděnými povinnostmi správa léků, pomoc při dopravě a domácí práce. To odráží komplexní a často náročnou povahu péče, ať už ji vykonávají rodinní příslušníci nebo profesionálové*ky.
Ve Švýcarsku pečující také ve zprávách uváděli, že vykonávají povinnosti, jako je doprovod na lékařské prohlídky, nákupy a poskytování společnosti, což poukazuje na sociální a logistickou podporu, která je při péči nutná.
Španělští pečovatelé a pečovatelky také uváděli, že se ve velké míře podílejí na úkonech osobní péče, přičemž 70 % z nich zvládá koupání a oblékání. V těsném závěsu za tím následuje podávání léků, na kterém se podílí 55 % pečovatelů.
Výzvy, kterým pečující čelí
Sladění péče s ostatními životními povinnostmi je všeobecně považováno za velkou výzvu především neformálních pečujících ve všech zemích, ve kterých průzkum probíhal.
V České republice sdíleli neformální i profesionální pečující výzvy v podobě emočního stresu, fyzické náročnosti a nedostatečné finanční kompenzace. Profesionální pečující zdůrazňovali jako hlavní problémy zejména nedostatečné uznání a nedostatečnou finanční podporu. Další významnou zátěží je emoční stres. V Řecku označilo 76,6 % respondentů emoční stres za hlavní obtíž v jejich pečovatelské roli. Ve Španělsku uvedlo podobné pocity 55 % pečujících osob, což poukazuje na skutečně velikou emocionální zátěž, kterou si péče o seniory žádá.
Také ve Francii 17 z 21 pečujících osob uvedlo, že jsou vystaveny značnému emocionálnímu stresu, a mnoho z nich se také snažilo skloubit pečovatelské povinnosti s jinými povinnostmi. Nedostatek podpory z rodinného i profesního prostředí tyto problémy ještě zhoršuje, takže péče je pro mnohé z nich osamělá a zatěžující.
Na Kypru se 85,7 % pečujících osob domnívá, že se jim nedostává dostatečné podpory, což je názor mnoha pečujících osob i v jiných zemích. Švýcarští pečovatelé také uváděli, že čelí značnému stresu, zejména při slaďování péče s ostatními aspekty života, což bylo zdůrazněno jako jejich největší výzva.
Španělští pečující zase označili za největší problém sladění péče s ostatními povinnostmi, což uvedlo 70 % respondentů. V těsném závěsu následoval emocionální stres, který postihuje 55 % pečujících osob, což ukazuje, že dvojí zátěž v podobě fyzických a emocionálních nároků je v této roli velmi rozšířená.
Digitální dovednosti a nástroje a jejich smíšené přijetí
Digitální dovednosti jsou v kontextu péče stále více považovány za cenné, zejména pro správu rozvrhu, přístup ke zdrojům a koordinaci péče. Na Kypru uznalo důležitost digitálních dovedností 95,2 % respondentů, což je stejný názor jako u mnoha pečujících v Řecku a Španělsku.
V České republice považovali profesionální pečující digitální nástroje za přínosné pro zjednodušení pracovních procesů, usnadnění koordinace týmu a přístup k online zdrojům pro profesní rozvoj. Neformální pečující se však v názoru na význam digitálních dovedností více rozcházeli, někteří oceňovali pohodlí, které nabízejí při zvládání úkolů, jako je objednávání léků, zatímco jiní se domnívali, že důležitější je osobní, osobní interakce.
Ve Švýcarsku si pečující uvědomují, že digitální nástroje snižují stres a umožňují snadnější komunikaci a sledování seniorů. Přijetí digitálních nástrojů však není všeobecně pozitivní. Ve Francii většina pečujících nepovažuje digitální dovednosti za zvlášť důležité a zdůrazňuje hodnotu lidské interakce před technologickými řešeními.
Zajímavé je, že zatímco mnoho pečujících ve Španělsku uznává důležitost digitálních dovedností, v průzkumu se objevuje také významná část (35 % dotazovaných), která je nepovažuje za důležité, což poukazuje na rozdíl ve vnímání role technologií v péči. Tento rozdíl poukazuje na širší potřebu programů digitální gramotnosti šitých na míru, které by se zabývaly specifickými potřebami pečujících.
Navzdory těmto rozdílným názorům ti, kteří digitální nástroje používají, je považují za přínosné pro úkoly, jako je správa léků, přístup k informacím a udržování kontaktu se zdravotnickými pracovníky.
Péče o sebe v pečovatelské roli
Přestože je péče náročná, mnoho pečujících ve sledovaných zemích uznává, že je důležité starat se o vlastní wellbeing (životní a duševní pohodu). Mezi strategie péče o sebe patří pravidelné přestávky, hledání emocionální podpory u přátel a rodiny a věnování se koníčkům.
V České republice profesionální pečující uváděli jako klíčové strategie pro udržení své duševní i fyzické pohody koníčky, relaxaci, praxi mindfulness a pravidelné přestávky. Neformální pečující rovněž zdůrazňovali význam emoční podpory, ačkoli někteří z nich vyjádřili, že kvůli náročným povinnostem mají potíže najít si čas na péči o sebe. Ve Španělsku 60 % pečujících vyhledává emocionální podporu, aby zvládli stres spojený s jejich rolí, zatímco na Kypru 66,7 % pečujících využívá přestávky k udržení vlastního zdraví a pohody. Přesto mnoho pečujících osob vnímá upřednostnění péče o sebe jako výzvu vzhledem k náročnosti svých pečovatelských povinností.
Ve Švýcarsku pečující také zdůrazňovali význam plánování a rozdělení povinností, aby mohli péči o sebe začlenit do svých rutinních činností. Francouzští pečující naopak často spoléhali na volnočasové aktivity a dovolenou jako na primární způsob péče o sebe, i když mnozí z nich stále uváděli problémy při slaďování sebepéče s pečovatelskými povinnostmi.
Řečtí pečující uváděli podobné problémy, přičemž mnozí z nich uvedli, že sice chápou důležitost péče o sebe, ale kvůli tlaku, který na ně jejich role klade, jim často nezbývá čas věnovat se vlastním potřebám. To poukazuje na společný problém ve všech zemích: obtížné sladění intenzivních požadavků péče o druhé s péčí o osobní wellbeing (pohodu).
Potřeba lepší podpory
Ve všech zemích pečující shodně požadovali robustnější podpůrné systémy. To zahrnuje lepší přístup ke školení, finanční pomoc a flexibilní pracovní podmínky, které by jim pomohly sladit péči s ostatními životními povinnostmi. V Řecku 70,2 % respondentů uvedlo, že nemají přístup k potřebným vzdělávacím příležitostem, což se projevuje i v dalších zemích.
V České republice profesionální pečující zdůrazňovali zejména potřebu lepší finanční podpory, možností kariérního růstu a uznání jejich úsilí. Neformální pečující také vyjádřili přání mít více zdrojů, jako je respitní (náhradní) péče a podpůrné skupiny. Pečující ve Španělsku, Řecku a na Kypru zdůrazňovali význam finanční pomoci, která by zmírnila zátěž spojenou s péčí.
Pečující ve Francii zdůraznili potřebu lepšího přístupu k dalšímu vzdělávání a možnostem profesního rozvoje, zejména pro ty, kteří pracují ve venkovských oblastech. Podobně švýcarští pečující volali po větší informovanosti a přehlednosti, aby měli přístup k potřebné pomoci.
Španělští pečující také zdůrazňují potřebu lepších podpůrných služeb, zejména pokud jde o přístup k průběžnému vzdělávání a finanční pomoci. To odráží obavy vznesené v jiných zemích, kde nedostatek systémové podpory často představuje pro pečující další zátěž.
Co z průzkumu tedy vyplývá?
Pečující hrají nezastupitelnou roli při podpoře starších lidí, často vedeni láskou a hlubokým smyslem pro odpovědnost. Jejich úkoly jsou však složité, emočně náročné a často jim chybí odpovídající podpora. Digitální nástroje sice nabízejí určitou pomoc, ale převažuje potřeba strukturovanějších a dostupnějších systémů podpory, včetně školení, finanční pomoci a lepšího uznání zásadní role, kterou pečující v naší společnosti hrají. Zaměřením se na řešení těchto potřeb můžeme zajistit, aby pečující byli schopni nejen poskytovat svým blízkým co nejlepší péči, ale také si udržet vlastní zdraví a pohodu.
Jak může projekt Ageing Well pomoci?
Na základě rozsáhlého výzkumu ve všech šesti zemích připravuje projektové konsorcium příručku a sadu školících materiálů s dostupnými a praktickými strategiemi a nástroji, které pomohou pečujícím i starším lidem podpořit jejich wellbeing (životní a duševní pohodu). Všechny materiály budou volně dostupné na online platformě projektu v šesti jazycích.
Sledujte aktuální dění na projektové stránce na Linkedin: https://www.linkedin.com/showcase/ageingwell/
Autorka článku: Jana Kyriakou, SEMwell Česká republika
Kommentare