Průzkum probíhal ve všech partnerských státech projektu: České republice, Kypru, Portugalsku, Rumunsku a Řecku začátkem května 2021. Hlavním účelem distribuce dotazníku RESILIENT PRESCHOOLS bylo prozkoumat názory, potřeby učitelů v předškolním vzdělávání v oblasti duševní odolnosti, wellbeing(u) a sociálně-emočního učení malých dětí.
V rámci ČR jsme vše propagovali na naší facebookové stránce a LinkedIN.
Každá z 5 partnerských zemí provedla vlastní průzkum pomocí jednotného dotazníku za účelem identifikace potřeb, existujících znalostí, iniciativ, schopností a národních přístupů v každé partnerské zemi.
Kvůli pandemickým opatřením COVID průzkum probíhal pomocí online nástrojů (Google Forms), aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost všech účastníků a také partnerů projektu.
Za Českou republiku se zapojilo 22 respondentů. Z toho někteří se v rámci projektu zúčastnili dřívějších kol výzkumu tzv. Focus Group a rozhovorů. Byli jsme potěšeni, že učitelé*ky, ředitelé*ky, zúčastněné strany (stakeholdeři) vnímají důležitost tohoto projektu stejně tak jako my.
Všem za vyplněné dotazníky děkujeme! Níže s vámi sdílíme výstupy a na závěr se dočtete inspirující příklady dobré praxe.
Tyto oblasti hodnotili účastníci*ice v České republice jako témata, které je „extrémně zajímají“ a „velmi zajímají“:
● 95,5% (68,2% a 27,3%) → Podpora dětí v rozvoji / rozvíjení dovedností, které dětem pomohou budovat zdravé vztahy.
● 95,4% (63,6% a 31,8%) → Zlepšování komunikačních dovedností dětí.
● 90,9% (59,1% a 27,3%) → Nové způsoby, jak poskytnout dětem pozitivní zpětnou vazbu.
● 90,9% (59,1% a 31,8%) → Budování své vlastní dovednosti a profesního přístupu.
● 86,3% (72,7% a 13,6%) → Podpora dětí v rozvoji / podpoře dovedností, které jim pomohou zlepšit jejich pozitivní emoce a emoční samoregulační schopnost.
● 86,3% (63,6% a 22,7%) → Podpora dětí jak zvládat stres a problémy.
● 81,9% (45,5% a 36,4%) → Zlepšení zapojení dětí během procesu vzdělávání.
● 81,8% (40,9% a 40,9%) → Způsoby komunikace a zapojení rodičů do představ o blahobytu a odolnosti dětí.
● 72,8% (45,5% a 27,3%) → Využívání podpůrných materiálů (knihy, příručky, hračky), které pomohou zlepšit psychickou pohodu dětí.
V dotazníkovém šetření bylo 86% respondentů*ek, kteří pracují s dětmi předškolního věku (5 – 6 let), 81% s dětmi ve věku 3 – 5 let. 72,7% dotázaných pracuje ve státním zařízení a 18,2% v soukromém.
Na otázku zda školka/instituce nabízí v případě potřeby podporu v oblasti psychické pohody u dětí, odpovědělo 45,5% respondentů*ek že NIKOLIV, 50% ANO a 4,5% doporučují rodičům poradnu.
Polovina respondentů, kteří odpověděli u této otázky kladně, využívají pro podporu dětí v oblasti wellbeing(u): externího nebo externího psychologa, supervizora přímo v MŠ, speciálně pedagogické poradenství, metodu FIE (Feuersteinova metoda instrumentálního obohacování), ranou péči, konzultace s rodiči, pedagogicko-psychologickou poradnu aj.
Na otázku, zda se respondenti*ky někdy zúčastnili školení zaměřeného na podporu a hodnocení emocionální a/nebo psychické pohody dětí, vyplynulo, že 63,6% dotázaných NIKOLIV a 36,4% ANO.
Podle 59,1% dotázaných silně souhlasí (a 31,8% souhlasí), že by téma psychické pohody (wellbeing) měla být důležitým aspektem předškolního vzdělávání.
Zde jsou odpovědi jaký vliv pandemie COVID-19 měl a má na psychickou pohodu u dětí a jejich akademický rozvoj. Většina odpověděla, že pandemie značně ovlivnila tyto faktory.
Zmíněné příklady dobré praxe v dotazníku, které respondenti*tky používají u dětí k podpoře jejich pohody (wellbeing), sociálních dovedností a sociálně-emočního učení:
Obrázky, emotikony, náladové talíře, karty emocí.
Povzbuzování, chválení, pozitivní slova.
Prožitkové učení.
Práce s chybou – chyba je vítána.
Vlastní vzor, vyzařovat klid a pocit, že vše je v pořádku, a že společně vše zvládneme. Pokud je málo takových přirozených situací, tak přidáváme modelové situace.
Je velmi důležité mít malou skupinu dětí, kde se dítě cítí nepřehlížené a je v prostředí, které je harmonické. Potřebuje mít představu o tom, co se bude dít, jaké činnosti jej čekají, aby se cítilo více jistě a mělo záchytné body. Naprosto důležité je, jaký má vztah s pedagogem a zda mu může plně důvěřovat a cítit se s ním v bezpečí. Dítě musí mít také prostor pro vyjádření svého názoru a hodnocení.
Při ranním kroužku vždy probíráme s dětmi emoce a aktuální náladu. Mluvíme o nich, hledáme řešení při nepohodě či konfliktech. Používáme vizualizační pomůcky např. teploměr nálady aj.
Zaměření na pozitivní stránky dítěte. Vycházet ze zájmu dítěte a respektovat jeho*její individuální potřeby. Zní to jako fráze, ale je to velice důležité a těžké.
Living puppets/persona dolls – tzv. terapeutické panenky nebo loutky.
K rozvoji sociální a emoční inteligence dětí pracujeme s metodikou Dobrý začátek. Využíváme také loutky pro modelové situace, mouchy emocí od SCIO: Ferda a jeho mouchy a inspirační karty Lucie Ernestové: Cesta k sobě.
Neustále chválíme a děti reagují pohodově a tím víc jim i vše jde.
Volná dramatizace známých i vymyšlených příběhů nebo pohádek.
Využívání prožitkového učení, díky němuž děti zažijí úspěch a osobně si vyzkoušejí a prožijí i to, na co by si sami netroufly. Např. práce švadleny – šití polštářku s pomocí učitelky.
Záměrné budování vzájemné důvěry rodič – dítě – škola (dobrá adaptace).
Vlastní hodnocení dětí: po činnosti necháme děti zhodnotit, co se jim podařilo, co méně, na co by se chtěly zaměřit příště, co je zaujalo atp.
Organizujeme individuální setkání rodič, dítě, učitel, na kterém se rozebírají situace, jak dítěti nejlépe pomoci.
Autorka článku: Jana Huberová
Comments